ঋগ্বেদ ০৫।৬৭

৬৭ সুক্ত ।।

অনুবাদঃ
১। হে দীপ্তিমান অদিতির পুত্র, মিত্র বরুণ ও অর্যমা! তোমরা সম্প্রতি সম্পূর্ণ, পূজ্য, অতিমহৎ ও প্রবৃদ্ধ বল ধারণ করছ।
২। হে মিত্রও বরুণ! যখন তোমরা আনন্দজনক যজ্ঞভূমিতে আস, হে মানবগণের রক্ষাকারী, শত্রুসংহারকগণ! তখন তোমরা আমাদরে সুখ বিধান কর।
৩। সর্বজ্ঞ মিত্র, বরুণ ও অর্যমা স্ব স্ব পদের ন্যায় আমাদরে যজ্ঞকার্যে সমবেত হন এবং মর্ত্যকে হিংসাকারী হতে রক্ষা করেন।
৪। তারা সত্যদর্শী, জলবর্ষী ও যজ্ঞারক্ষক। তারা প্রত্যেক যজমানকে সৎপথ প্রদর্শন করেন ও প্রচুর দান করেন। এমন কি তারা পাপিষ্ঠ স্তবকারীকেও প্রভূত দান করেন।
৫। হে মিত্র ও বরুণ! তোমাদের মধ্যে কাকে সকলে স্তব না করে, আমরা অল্পবুদ্ধি, আমরা তোমাদরে স্তব করি। অত্রি গোত্রজগণ তোমাদের স্তব করেন।

HYMN LXVII. Mitra-Varuṇa.

1. YE Gods, Ādityas, Varuṇa, Aryaman, Mitra, verily
Have here obtained supremest sway, high, holy, set apart for you.
2 When, Varuṇa and Mitra, ye sit in your golden dwelling-place,
Ye Twain, supporters of mankind, foeslayers, give felicity.
3 All these, possessors of all wealth, Varuṇa, Mitra, Aryaman,
Follow their ways, as if with feet, and guard from injury mortal man.
4 For they are true, they cleave to Law, held holy among every race,
Good leaders, bounteous in their gifts, deliverers even from distress.
5 Which of your persons, Varuṇa or Mitra, merits not our praise?
Therefore our thought is turned to you, the Atris’ thought is turned to you.

Rig Veda Book 5 Hymn 67
बळ इत्था देव निष्क्र्तम आदित्या यजतम बर्हत |
वरुण मित्रार्यमन वर्षिष्ठं कषत्रम आशाथे ||
आ यद योनिं हिरण्ययं वरुण मित्र सदथः |
धर्तारा चर्षणीनां यन्तं सुम्नं रिशादसा ||
विश्वे हि विश्ववेदसो वरुणो मित्रो अर्यमा |
वरता पदेव सश्चिरे पान्ति मर्त्यं रिषः ||
ते हि सत्या रतस्प्र्श रतावानो जने-जने |
सुनीथासः सुदानवो ऽंहोश चिद उरुचक्रयः ||
को नु वाम मित्रास्तुतो वरुणो वा तनूनाम |
तत सु वाम एषते मतिर अत्रिभ्य एषते मतिः ||

baḷ itthā deva niṣkṛtam ādityā yajatam bṛhat |
varuṇa mitrāryaman varṣiṣṭhaṃ kṣatram āśāthe ||
ā yad yoniṃ hiraṇyayaṃ varuṇa mitra sadathaḥ |
dhartārā carṣaṇīnāṃ yantaṃ sumnaṃ riśādasā ||
viśve hi viśvavedaso varuṇo mitro aryamā |
vratā padeva saścire pānti martyaṃ riṣaḥ ||
te hi satyā ṛtaspṛśa ṛtāvāno jane-jane |
sunīthāsaḥ sudānavo ‘ṃhoś cid urucakrayaḥ ||
ko nu vām mitrāstuto varuṇo vā tanūnām |
tat su vām eṣate matir atribhya eṣate matiḥ ||