ঋগ্বেদ ০৫।৭৯

৭৯ সুক্ত ।।

অনুবাদঃ
১। হে দীপ্তিমতী ঊষা! তুমি পূর্বকালে আমাদরে যেরূপ প্রবোধিত করেছিলে, অদ্য প্রচুর ধন প্রাপ্তির জন্য আমাদরে সেরূপ প্রবোধিত কর। হে সুজাতা দেবি! অশ্ব লাভের নিমিত্ত লোকে হৃদয়ের সহিত তোমার স্তব করে থাকে। তুমি বষ্যপুত্র সত্যশ্রবার প্রতি অনুগ্রহ কর।
২। হে স্বর্গতনয়া ঊষা! তুমি শুচরথের পুত্র সুনখির অন্ধকার দূর করেছিলে। হে সুজাতা দেবি! অশ্ব লাভের নিমিত্ত লোকে হৃদয়ের সহিত তোমার স্তব করে থাকে। তুমি বষ্যপুত্র বলবান সত্যশ্রবার তমোনাশ কর।
৩। হে স্বর্গতনয়া ধনাহরণকারিণী ঊষা! তুমি সেরূপ অদ্য আমাদরে অন্ধকার দূর কর। হে সুজাতা অশ্বার্থে সম্যক স্তুতা দেবি! তুমি বধ্যপুত্র বলবান সত্যশ্রবার তমোনাশ করেছিলে।
৪। হে দীপ্তিমতী ঊষা! যে সকল ঋত্বিক স্তোত্রদ্বারা তোমার স্তব করেন, তারা ঐশ্বর্যদ্বারা সমৃদ্ধি সম্পন্ন ও দানশীল হন। হে ধনশালিনী সুজাতা ঊষা! লোকে অশ্বলাভের নিমিত্ত সর্বান্ত: করণে তোমর স্তব করে থাকে।
৫। হে ঊষা! ধন প্রদানার্থে তোমার সম্মুখে সমবেত এ সমস্ত উপাসক অক্ষয় হব্যরূপ ধন প্রদান করে আমাদের প্রতিকুল ভাব প্রদর্শন করেছেন। হে সুজাতা দেবি! লোকে অশ্ব লাভের নিমিত্ত হৃদয়ের সাথে তোমার স্তব করে থাকে।
৬। হে ধনশালিনী ঊষা! তোমার এ সমস্ত স্তোতৃবর্গকে সন্তুতি ও অন্ন প্রদান কর, কারণ তা হলে তারা ঐশ্বর্যশালী হয়ে প্রচুর পরিমাণে আমাদরে ধন প্রদান করবেন। হে সুজাতা দেবি। লোকে অশ্ব লাভের নিমিত্ত হৃদয়ের সাথে তোমার স্তব করে থাকে।
৭। হে ধনশালিনী ঊষা! যারা আমাদরে অশ্ব ও ধেনু গণের সাথে ধন প্রদান করেছেন, সে সমস্ত দাতাকে ধন ও প্রচুর অন্ন প্রদান কর। হে সুজাতা দেবি! লোকে অশ্বলাভের নিমিত্ত সর্বান্ত:করণে তোমার স্তব করে থাকে।
৮। হে স্বর্গকন্যা! তুমি সূর্যের পবিত্র রশ্মি এবং প্রজ্বলিত অগ্নির প্রদীপ্ত জ্বালাসহকারে আমাদরে নিকট অন্ন ও ধেনুসমূহ আনয়ন কর। হে সুজাতা দেবি! লোকে অশ্বরাভের নিমিত্ত সর্বান্ত:করণে তোমার স্তব করে থাকে।
৯। হে স্বর্গনন্দিনী ঊষা! তুমি প্রকাশিত হও, আমাদরে কার্যে বিলম্ব বিধান করো না; রাজা যেরূপ চৌরের শান্তিবিধান করেন অথবা শত্রু জয় করেন, সেরূপ সূর্য যেন রশ্মিদ্বারা তোমাকে সন্তপ্ত না করেন। হে সুজাতা দেবি! লোকে অশ্বলাভের নিমিত্ত সর্বান্ত:করণে তোমার স্তব করে থাকে।
১০। হে ঊষা! যা প্রার্থিত হয়েছে এবং যা প্রার্থিত হয় না, তুমি সে সকল আমাদরে প্রদান করতে সমর্থ। কারণ হে দীপ্তিশালিনি! তুমি স্তোতৃবর্গের তমোনাশ কর অথচ তাদের হিংসা কর না। হে সুজাতা দেবি। লোকে অশ্বলাভের জন্র সর্বান্ত: করণে তোমার স্তব করে থাকে।

HYMN LXXIX. Dawn.

1. O HEAVENLY Dawn, awaken us to ample opulence to-day
Even as thou hast wakened us with Satyasravas, Vayya’s son, high-born! delightful with thy steeds!
2 Daughter of Heaven, thou dawnedst on Sunitha Sucadratha’s son,
So dawn thou on one mightier still, on Satyasravas, Vayya’s son, high-born! delightful with thy steeds!
3 So, bringing treasure, dawn to-day on us thou Daughter of the Sky,
As thou, O mightier yet. didst shine for Satyatravas, Vayya’s son, high-born! delightful with thy steeds!
4 Here round about thee are the priests who laud thee, Bright One, with their hymns,
And men with gifts, O Bounteous Dame, splendid with wealth and offering much, high-born! delightful with thy steeds!
5 Whatever these thy bands perform to please thee or to win them wealth,
E’en fain they gird us round and give rich gifts which ne’er are reft away, high-born! delightful with thy steeds!
6 Give to these wealthy patrons fame, O affluent Dawn, with hero sons,
To these our princes who have brought rich gifts ne’er to be reft away, highborn! delightful with thy steeds!
7 Bring lofty and resplendent fame, O thou munificent Dawn, to these
Our wealthy patrons who bestow rich gifts on us of steeds and kine, high-born! delightful with thy steeds!
8 Bring us, O Daughter of the Sky, subsistence in our herds of kine,
Together with the sunbeams, with the shine of pure refulgent flames, highborn! delightful with thy steeds!
9 O Daughter of the Sky, shine forth; delay not to perform thy task.
Let not the Sun with fervent heat consume thee like a robber foe, high-born! delightful with the steeds!
10 So much, and more exceedingly, O Dawn, it suits thee to bestow,
Thou Radiant One who ceasest not to shine for those who sing thy praise, highborn! delightful with thy steeds!

Rig Veda Book 5 Hymn 79
महे नो अद्य बोधयोषो राये दिवित्मती |
यथा चिन नो अबोधयः सत्यश्रवसि वाय्ये सुजाते अश्वसून्र्ते ||
या सुनीथे शौचद्रथे वय औछो दुहितर दिवः |
सा वय उछ सहीयसि सत्यश्रवसि वाय्ये सुजाते अश्वसून्र्ते ||
सा नो अद्याभरद्वसुर वय उछा दुहितर दिवः |
यो वय औछः सहीयसि सत्यश्रवसि वाय्ये सुजाते अश्वसून्र्ते ||
अभि ये तवा विभावरि सतोमैर गर्णन्ति वह्नयः |
मघैर मघोनि सुश्रियो दामन्वन्तः सुरातयः सुजाते अश्वसून्र्ते ||
यच चिद धि ते गणा इमे छदयन्ति मघत्तये |
परि चिद वष्टयो दधुर ददतो राधो अह्रयं सुजाते अश्वसून्र्ते ||
ऐषु धा वीरवद यश उषो मघोनि सूरिषु |
ये नो राधांस्य अह्रया मघवानो अरासत सुजाते अश्वसून्र्ते ||
तेभ्यो दयुम्नम बर्हद यश उषो मघोन्य आ वह |
ये नो राधांस्य अश्व्या गव्या भजन्त सूरयः सुजाते अश्वसून्र्ते ||
उत नो गोमतीर इष आ वहा दुहितर दिवः |
साकं सूर्यस्य रश्मिभिः शुक्रैः शोचद्भिर अर्चिभिः सुजाते अश्वसून्र्ते ||
वय उछा दुहितर दिवो मा चिरं तनुथा अपः |
नेत तवा सतेनं यथा रिपुं तपाति सूरो अर्चिषा सुजाते अश्वसून्र्ते ||
एतावद वेद उषस तवम भूयो वा दातुम अर्हसि |
या सतोत्र्भ्यो विभावर्य उछन्ती न परमीयसे सुजाते अश्वसून्र्ते ||

mahe no adya bodhayoṣo rāye divitmatī |
yathā cin no abodhayaḥ satyaśravasi vāyye sujāte aśvasūnṛte ||
yā sunīthe śaucadrathe vy aucho duhitar divaḥ |
sā vy ucha sahīyasi satyaśravasi vāyye sujāte aśvasūnṛte ||
sā no adyābharadvasur vy uchā duhitar divaḥ |
yo vy auchaḥ sahīyasi satyaśravasi vāyye sujāte aśvasūnṛte ||
abhi ye tvā vibhāvari stomair ghṛṇanti vahnayaḥ |
maghair maghoni suśriyo dāmanvantaḥ surātayaḥ sujāte aśvasūnṛte ||
yac cid dhi te ghaṇā ime chadayanti maghattaye |
pari cid vaṣṭayo dadhur dadato rādho ahrayaṃ sujāte aśvasūnṛte ||
aiṣu dhā vīravad yaśa uṣo maghoni sūriṣu |
ye no rādhāṃsy ahrayā maghavāno arāsata sujāte aśvasūnṛte ||
tebhyo dyumnam bṛhad yaśa uṣo maghony ā vaha |
ye no rādhāṃsy aśvyā ghavyā bhajanta sūrayaḥ sujāte aśvasūnṛte ||
uta no ghomatīr iṣa ā vahā duhitar divaḥ |
sākaṃ sūryasya raśmibhiḥ śukraiḥ śocadbhir arcibhiḥ sujāte aśvasūnṛte ||
vy uchā duhitar divo mā ciraṃ tanuthā apaḥ |
net tvā stenaṃ yathā ripuṃ tapāti sūro arciṣā sujāte aśvasūnṛte ||
etāvad ved uṣas tvam bhūyo vā dātum arhasi |
yā stotṛbhyo vibhāvary uchantī na pramīyase sujāte aśvasūnṛte ||