আনন [ ānana ] বি. ১. মুখমন্ডল, বদন, face; ২. মুখ, mouth. [সং. আ + √ অন + অন]। Bookmark Category: আ, বাংলা অভিধানPrevious Post:আনদ্ধ Next Post:আনন্তর্য
Leave a Reply