ষাঁড়া [ ṣān̐ḍ়ā ] বিণ. ১. নপুংসক; ২. বন্ধ্যা; বাঁঝা।[সং. ষণ্ট]। Bookmark Category: বাংলা অভিধান, ষPrevious Post:গোকুলের ষাঁড়Next Post:ষাঁড়াষাঁড়ি
Leave a Reply