অনবকাশ [ anaba-kāśa ] বি. অবকাশ বা অবসর বা সময়ের অভাব।বিণ. অবসরহীন।[সং. ন+অবকাশ]। Bookmark Category: অ, বাংলা অভিধানPrevious Post:অনপেতNext Post:অনবগত
Leave a Reply