ঋগ্বেদ ০১।০৭৪

৭৪ সুক্ত।।

অনুবাদঃ
১। যে অগ্নি দূরে থেকেও আমাদের স্তুতি শ্রবণ করেন, তাকে আমরা যজ্ঞে আগমনপূর্বক স্তুতি করি।
২। বিনাশকারী শত্রুগণ সঙ্গত হলে চিরন্তন অগ্নি হব্যদাতা যজমানের নিমিত্ত ধন রক্ষা করেন।
৩। অগ্নি উৎপন্ন হলেই সকল লোকে তার স্তব করুক; অগ্নি শত্রুহস্তা ও যুদ্ধে শত্রুধন জয় করেন।
৪। হে অগ্নি! যে যজমানের যজ্ঞগৃহে তুমি দেবগণের দূত হয়ে তাদের ভোজনার্থ হব্য বহন কর এবং যজ্ঞ শোভনীয় কর।
৫। হে বলের পুত্র অঙ্গিরা! মনুষ্য সকল সে যজমানকেই শোভন দেবযুক্ত, শোভন হব্যযুক্ত ও শোভন যজ্ঞযুক্ত বলে থাকে।
৬। হে জ্যোতির্ময় অগ্নি! তুমি দেবগণকে এ যজ্ঞে স্তুতি গ্রহণার্থ আমাদের সমীপে নিয়ে এস ও ভোজন করবার নিমিত্ত হব্য প্রদান কর।
৭। হে অগ্নি! যখন তুমি দেব গণের দূতরূপে গমন কর, তখন তোমার গমনশীল রথে অশ্বের শব্দ শ্রুত হয় না।
৮। যে পুরুষ পূর্ব হতে নিকৃষ্ট, সে তোমাকে হব্য দান করে তোমার দ্বারা রক্ষিত ও অন্নযুক্ত হয়ে লজ্জারহিত (অর্থাৎ ঐশ্বর্যশালী) হয়।
৯। হে দ্যুতিমান অগ্নি, যে যজমান দেবগণকে হব্য প্রদান করে, তাকে বহুল দীপ্ত ও উত্তম বীর্যযুক্ত ধন দান কর।

HYMN LXXIV. Agni.

1. As forth to sacrifice we go, a hymn to a hymn let us say,
Who hears us even when afar;
2 Who, from of old, in carnage, when the people gathered, hath preserved
His household for the worshipper.
3 And let men say, Agni is born, e’en he who slayeth Vṛtra, he
Who winneth wealth in every fight.
4 Him in whose house an envoy thou lovest to taste his offered gifts,
And strengthenest his sacrifice,
5 Him, Aṅgiras, thou Son of Strength, all men call happy in his God,
His offerings, and his sacred grass.
6 Hitherward shalt thou bring these Gods to our laudation and to taste.
These offered gifts, fair-shining One.
7 When, Agni, on thine embassage thou goest not a sound is heard of steed or straining of thy car.
8 Aided by thee uninjured, strong, one after other, goes he forth:
Agni, the offerer forward steps.
9 And splendid strength, heroic, high, Agni, thou grantest from the Gods,
Thou God, to him who offers gifts.

Rig Veda Book 1 Hymn 74
उपप्रयन्तो अध्वरं मन्त्रं वोचेमाग्नये |
आरे अस्मे च शर्ण्वते ||
यः सनीहितीषु पूर्व्यः संजग्मानासु कर्ष्टिषु |
अरक्षद दाशुषे गयम ||
उत बरुवन्तु जन्तव उदग्निर्व्र्त्रहाजनि |
धनंजयो रणे-रणे ||
यस्य दूतो असि कषये वेषि हव्यानि वीतये |
दस्मत कर्णोष्यध्वरम ||
तमित सुहव्यमङगिरः सुदेवं सहसो यहो |
जना आहुः सुबर्हिषम ||
आ च वहासि तानिह देवानुप परशस्तये |
हव्या सुश्चन्द्र वीतये ||
न योरुपब्दिरश्व्यः शर्ण्वे रथस्य कच्चन |
यदग्नेयासि दूत्यम ||
तवोतो वाज्यह्रयो.अभि पूर्वस्मादपरः |
पर दाश्वानग्ने अस्थात ||
उत दयुमत सुवीर्यं बर्हदग्ने विवाससि |
देवेभ्यो देव दाशुषे ||

upaprayanto adhvaraṃ mantraṃ vocemāghnaye |
āre asme ca śṛṇvate ||
yaḥ snīhitīṣu pūrvyaḥ saṃjaghmānāsu kṛṣṭiṣu |
arakṣad dāśuṣe ghayam ||
uta bruvantu jantava udaghnirvṛtrahājani |
dhanaṃjayo raṇe-raṇe ||
yasya dūto asi kṣaye veṣi havyāni vītaye |
dasmat kṛṇoṣyadhvaram ||
tamit suhavyamaṅghiraḥ sudevaṃ sahaso yaho |
janā āhuḥ subarhiṣam ||
ā ca vahāsi tāniha devānupa praśastaye |
havyā suścandra vītaye ||
na yorupabdiraśvyaḥ śṛṇve rathasya kaccana |
yadaghneyāsi dūtyam ||
tvoto vājyahrayo.abhi pūrvasmādaparaḥ |
pra dāśvānaghne asthāt ||
uta dyumat suvīryaṃ bṛhadaghne vivāsasi |
devebhyo deva dāśuṣe ||