ঋগ্বেদ ০১।০৭৩

৭৩ সুক্ত।।

অনুবাদঃ
১। পৈত্রিক ধনের ন্যায় অগ্নি অন্নদাতা; শাস্তাভিজ্ঞ ব্যক্তির শাসনের ন্যায় অগ্নি নেতা; উপবিষ্ট অতিথির ন্যায় প্রীতিভাজন; এবং হোতার ন্যায় যজমানের গৃহ বর্ধিত করেন।
২। দ্যুতিমান সূর্যের ন্যায় যথার্থদর্শী অগ্নি স্বীয় কর্ম দ্বারা সমস্ত সংগ্রাম হতে রক্ষা করেন; যজমানগণের প্রশংসিত অগ্নি প্রকৃতির স্বরূপের ন্যায় পরিবর্তন রহিত; আত্মার ন্যায় সুখকর; এরূপ অগ্নি যজমানগণ কর্তৃক ধারণীয়।
৩। দ্যুতিমান সূর্যের ন্যায় অগ্নি সমস্ত জগৎ ধারণ করেন; অনুকুলমিত্র বিশিষ্ট রাজার ন্যায় অগ্নি পৃথিবীতে বাস করেন; লোকে অগ্নির সম্মুখে পিতার গৃহে পুত্রের ন্যায় উপবেশন করে; অগ্নি পতিসেবিতা এবং অনিন্দনীয়া নারীর ন্যায় শুদ্ধ।
৪। হে অগ্নি! লোকে নিরুপদ্রব স্থানে স্বীয় গৃহে অনবরত কাষ্ঠ দ্বারা প্রজ্বলিত করে তোমাকে সেবা করে, বহু যজ্ঞে অন্ন প্রদান করে, তুমি বিশ্বয়ু হয়ে আমাদের ধন প্রদান কর।
৫। হে অগ্নি! ধনযুক্ত যজমানগণ অন্ন লাভ করুক, যে বিদ্বানগণ তোমার স্তব করে ও হব্যদান করে, তারা দীর্ঘ আয়ু প্রাপ্ত হোক। আমরা সংগ্রামে যেন শত্রুর অন্ন প্রাপ্ত হই, পরে যশের জন্য দেবগণকে তাদের অংশ অর্পণ করি।
৬। নিত্যদুগ্ধা ও তেজস্বিনী গভীগণ অগ্নিকে কামনা করে যজ্ঞস্থানে অগ্নিকে দুগ্ধ পান করায়। প্রবাহিনী নদী সকল অগ্নির নিকট অনুগ্রহ যাচ্ঞা করে পর্বতসমীপে দূরদেশ হতে প্রবাহিত হয়।
৭। হে দ্যুতিমান অগ্নি! যজ্ঞার্হ সমস্ত দেবগণ তোমার অনুগ্রহ যাচ্ঞা করে তোমার উপর হব্য স্থাপন করেছেন; পরে (ভিন্ন ভিন্ন অনুষ্ঠানের জন্য) ঊষা ও রাত্রিকে ভিন্নরূপ করেছেন: রাতকে কৃষ্ণবর্ণ ও উষাকে অরূণ বর্ণ করলেন।
৮। তুমি যে মানুষদের অর্থলাভাথ যজ্ঞকর্মে প্রেরণ কর, তারা ও আমরা ধনী হব। তুমি আকাশ ও পৃথিবী ও অন্তরীক্ষ পরিপূরিত করছ এবং সমস্ত জগৎ ছায়ার ন্যায় রক্ষা করছ।
৯। হে অগ্নি! তোমার দ্বারা রক্ষিত হয়ে আমরা আমাদের অশ্ব দ্বারা শত্রুর অশ্ব বধ করব; আমাদের যোদ্ধা দ্বারা শত্রুর যোদ্ধা ও আমাদের বীরগণ দ্বারা শত্রুর বীরগণকে বধ করব; আমাদের বিদ্বান পুত্রগণ পৈত্রিক ধনের স্বামী হয়ে শত বছর জীবন ভোগ করুক।
১০। হে মেধাবী অগ্নি! আমাদের স্তোত্র সকল তোমার মনের ও অন্ত:করণের প্রিয় হোক। দেবগণের সন্তজনীয় অন্ন তোমাতে স্থাপন করে আমসরা যেন তোমার দারিদ্র্যবিনাশী ধন রক্ষা করতে পারি।

HYMN LXXIII. Agni.

1. HE who gives food, like patrimonial riches and guides aright like some wise man’s instruction,
Loved like a guest who lies in pleasant lodging,—may he, as Priest, prosper his servant’s dwelling.
2 He who like Savitar the God, true-minded protecteth with his power. all acts of vigour,
Truthful, like splendour, glorified by many, like breath joy-giving,—all must strive to win him.
3 He who on earth dwells like a king surrounded by faithful friends, like a God all-sustaining,
Like heroes who preside, who sit in safety: like as a blameless dame dear to her husband.
4 Thee, such, in settlements secure, O Agni, our men serve ever kindled in each dwelling.
On him have they laid splendour in abundance: dear to all men, bearer be he of riches.
5 May thy rich worshippers win food, O Agni, and princes gain long life who bring oblation.
May we get booty from our foe in battle, presenting to the Gods their share for glory.
6 The cows of holy law, sent us by Heaven, have swelled with laden udders, loudly lowing;
Soliciting his favour, from a distance the rivers to the rock have flowed together.
7 Agni, with thee, soliciting thy favour, the holy Ones have gained glory in heaven.
They made the Night and Dawn of different colours, and set the black and purple hues together.
8 May we and those who worship be the mortals whom thou, O Agni, leadest on to riches.
Thou hast filled earth and heaven and air’s mid-region, and followest the whole world like a shadow.
9 Aided by thee, O Agni, may we conquer steeds with steeds, men with men, heroes with heroes,
Lords of the wealth transmitted by our fathers: and may our princes live a hundred winters.
10 May these our hymns of praise, Agni, Ordainer, be pleasant to thee in thy heart and spirit.
May we have power to hold thy steeds of riches, laying on thee the God-sent gift of glory.

Rig Veda Book 1 Hymn 73
रयिर्न यः पित्र्वित्तो वयोधाः सुप्रणीतिश्चिकितुषो नशासुः |
सयोनाशीरतिथिर्न परीणानो होतेव सद्म विधतो वि तारीत ||
देवो न यः सविता सत्यमन्मा करत्वा निपाति वर्जनानि विश्वा |
पुरुप्रशस्तो अमतिर्न सत्य आत्मेव शेवो दिधिषाय्यो भूत ||
देवो न यः पर्थिवीं विश्वधाया उपक्षेति हितमित्रो न राजा |
पुरःसदः शर्मसदो न वीरा अनवद्या पतिजुष्टेव नारी ||
तं तवा नरो दम आ नित्यमिद्धमग्ने सचन्त कषितिषु धरुवासु |
अधि दयुम्नं नि दधुर्भूर्यस्मिन भवा विश्वायुर्धरुणो रयीणाम ||
वि पर्क्षो अग्ने मघवानो अश्युर्वि सूरयो ददतो विश्वमायुः |
सनेम वाजं समिथेष्वर्यो भागं देवेषु शरवसेदधानाः ||
रतस्य हि धेनवो वावशानाः समदूध्नीः पीपयन्त दयुभक्ताः |
परावतः सुमतिं भिक्षमाणा वि सिन्धवः समया सस्रुरद्रिम ||
तवे अग्ने सुमतिं भिक्षमाणा दिवि शरवो दधिरे यज्ञियासः |
नक्ता च चक्रुरुषसा विरूपे कर्ष्णं च वर्णमरुणं च सं धुः ||
यान राये मर्तान सुषूदो अग्ने ते सयाम मघवानो वयं च |
छायेव विश्वं भुवनं सिसक्ष्यापप्रिवान रोदसी अन्तरिक्षम ||
अर्वद्भिरग्ने अर्वतो नर्भिर्नॄन वीरैर्वीरान वनुयामा तवोताः |
ईशानासः पित्र्वित्तस्य रायो वि सूरयः शतहिमा नो अश्युः ||
एता ते अग्न उचथानि वेधो जुष्टानि सन्तु मनसे हर्दे च |
शकेम रायः सुधुरो यमं ते.अधि शरवो देवभक्तं दधानाः ||

rayirna yaḥ pitṛvitto vayodhāḥ supraṇītiścikituṣo naśāsuḥ |
syonāśīratithirna prīṇāno hoteva sadma vidhato vi tārīt ||
devo na yaḥ savitā satyamanmā kratvā nipāti vṛjanāni viśvā |
purupraśasto amatirna satya ātmeva śevo didhiṣāyyo bhūt ||
devo na yaḥ pṛthivīṃ viśvadhāyā upakṣeti hitamitro na rājā |
puraḥsadaḥ śarmasado na vīrā anavadyā patijuṣṭeva nārī ||
taṃ tvā naro dama ā nityamiddhamaghne sacanta kṣitiṣu dhruvāsu |
adhi dyumnaṃ ni dadhurbhūryasmin bhavā viśvāyurdharuṇo rayīṇām ||
vi pṛkṣo aghne maghavāno aśyurvi sūrayo dadato viśvamāyuḥ |
sanema vājaṃ samitheṣvaryo bhāghaṃ deveṣu śravasedadhānāḥ ||
ṛtasya hi dhenavo vāvaśānāḥ smadūdhnīḥ pīpayanta dyubhaktāḥ |
parāvataḥ sumatiṃ bhikṣamāṇā vi sindhavaḥ samayā sasruradrim ||
tve aghne sumatiṃ bhikṣamāṇā divi śravo dadhire yajñiyāsaḥ |
naktā ca cakruruṣasā virūpe kṛṣṇaṃ ca varṇamaruṇaṃ ca saṃ dhuḥ ||
yān rāye martān suṣūdo aghne te syāma maghavāno vayaṃ ca |
chāyeva viśvaṃ bhuvanaṃ sisakṣyāpaprivān rodasī antarikṣam ||
arvadbhiraghne arvato nṛbhirnṝn vīrairvīrān vanuyāmā tvotāḥ |
īśānāsaḥ pitṛvittasya rāyo vi sūrayaḥ śatahimā no aśyuḥ ||
etā te aghna ucathāni vedho juṣṭāni santu manase hṛde ca |
śakema rāyaḥ sudhuro yamaṃ te.adhi śravo devabhaktaṃ dadhānāḥ ||