ঋগ্বেদ ০৫।৩০

৩০ সুক্ত ।।

অনুবাদঃ
১। যঁাকে বহুলোকে আহ্বান করে, যিনি সোম পানেচ্ছু হয়ে রক্ষা করবার জন্য ধনের সাথে যজমানের গৃহে যান, পরাক্রমশালী সে বজ্রধারী ইন্দ্র কোথায়? অশ্বদ্বয়াকৃষ্ট সুখকর রথে আরোহণ করে কে ইন্দ্রকে যেতে দেখেছেন?
২। আমি তঁার গুপ্ত ও ভয়ানক বাসস্থান দর্শন করেছি, আমি অশ্বেষণার্থে নিজ আধারভূত সে ইন্দ্রের আবাসে গিয়েছি, আমি অন্য লোকের নিকট তার অনুসন্ধান নিয়েছি, যজ্ঞানুষ্ঠানকার”ী জ্ঞানলাভেচ্ছুগণ আমাকে এ কথা বলেন, আমরা তাকে প্রাপ্ত হয়েছি।
৩। হে ইন্দ্র! আমরা সোমরস প্রদান করে তোমার বীরত্ব সকল বর্ণনা করি, তুমি আমাদের জন্য” যে সকল কর্ম করেছ, ইতিপূর্বে যারা জানতেন না তারা অবগত হোন; যারা অবগত আছন, তারা অন্যের নিকট প্রকাশ করুন; ঐশ্বর্যশালী এ ইন্দ্র সৈন্যগণের সাথে অশ্বারোহণ পূর্বক গমন করেন।
৪। হে ইন্দ্র! তুমি জাতমাত্রই, হৃদয়ে দৃঢ় সঙ্কল্প করেছ, তুমি একাকী বহু শত্রুর সাথে যুদ্ধ করতে গমন করেছ; তুমি, বলদ্বারা পর্বত বিদারণ করেছ আবেং দুগ্ধপ্রদ ধেনুবর্গের উদ্ধার করেছ।
৫। হে ইন্দ্র! তুমি সর্বপ্রধান ও উৎকৃষ্টতম, যখন তুমি সুপ্রসিদ্ধ নাম ধারণ করে জন্ম গ্রহণ করেছিলে তখন দেবগণ ইন্দ্র হতে ভয়প্রাপ্ত হয়েছিলেন এবং ইন্দ্র দাসস্বরূপ বৃত্রের পত্নী বারীসমূহকে জয় করেছিলেন।
৬। এ স্তুতিপাঠক মরুৎগণ উৎকৃষ্ট স্তবদ্বারা তোমার অর্চনা করছে এবং তোমাকে হব্য প্রদান করছে, যে বৃত্র সমস্ত জলরাশি আচ্ছন্ন করে নিদ্রিত ছিল, ইন্দ্র নিজ শক্তিদ্বারা সে মায়াবী দেবপড়িক বৃত্রকে পরাজিত করেছিলেন।
৭। হে ঐশ্বর্য সম্পন্ন ইন্দ্র! আমরা তোমার স্তব করছি; তুমি দেবপীড়ক বৃত্রকে বজ্রদ্বারা পীড়িত করে তোমার আজন্ম শত্রুদের সংহার করেছ; তুমি এ বুদ্ধে মনুষ্যের সুখোৎপাদনার্থে দাস নমুচির মস্তক চুর্ণ করেছ।
৮। হে ইন্দ্র! তুমি শব্দায়মান ঘূর্ণিত মেঘের ন্যায় দাস নমুচির মস্তক বিচুর্ণিত করে আমার প্রতি বন্ধুত্ব সম্পাদন করেছ; সেকালে স্বর্গ এবং পৃথিবী দুখানি চক্রের ন্যায় মরুৎপ্রভাবে ঘূর্ণিত হয়েছিল।
৯। দাস নমুচি স্ত্রীদের নিজের অস্ত্রস্বরূপ করেছিল। এর অবলা সেনাগণ আমার কি করবে? এ বিবেচনা করে ইন্দ্র তার দুটি প্রিয়তমা স্ত্রীকে অন্ত:পুত্রে রুদ্ধ করে পরে সে দস্যুর সাথে যুদ্ধ করতে গিয়েছিলেন।
১০। যখন ধেনুগণ বৎস হতে বিষুক্ত হয়েছিল, তখন তারা ইতস্তত: গমন করেছিল। কিন্তু যখন যথা বিধি প্রদত্ত সোমরস ইন্দ্রকে প্রীত করেছিল তখন তিনি বলবান মরুৎ সকলের সাথে ধেনুগণকে পুনর্বার বৎসের সাথে যোজিত করেছিলেন।
১১। যখন বভ্রু সোমরস প্রদান করে ইন্দ্রের প্রীতি উৎপাদন করলেন তখন অভীষ্টপ্রদ ইন্দ্র যুদ্ধে সিংহনাদ পরিত্যাগ করলেন; পুরনাশক ইন্দ্র সোমরস পান করে পুনর্বার বভ্রুকে দুগ্ধপ্রদ ধেনু সকল অর্পণ করলেন।
১২। হে অগ্নি! রুশমগণ (১) আমাকে চারসহস্র ধেনু প্রদান করে মহৎ উপকার করেছে; নেতৃগণের অধিনায়ক ঋণঞ্চয় কর্তৃক প্রদত্ত ধেনুরূপ ধন সকল আমরা গ্রহণ করেছি।
১৩। হে অগ্নি! রুশমগণ সুদৃঢ় গৃহ এবং সহস্র সহস্র ধেনু প্রদান করেছে; তিমিরাচ্ছন্ন রাত্রি ঋণঞ্চয় উপস্থিত হলেই তিমিরাচ্ছন্ন রাত্রি অতিবাহিত হল; বভ্রু আহূত হয়ে বেগগামী অশ্বের ন্যায় গমনপূর্বক চার সহস্র ধেনু লাভ করলেন।
১৫। হে অগ্নি! আমরা রুশমগণের নিকট চারি সহস্র ধেনু লাভ কেরছি এবং জ্ঞানসম্পন্ন হয়ে যাগার্থে প্রস্তুত উজ্জ্বল লৌহ কলসও (২) গ্রহণ করেছি।

টীকাঃ
১। মূলে রুশমা: আছে। রুশম ইতি কশ্চিজনপদবিশেষ: অত্র রুশম শব্দেন তত্রত্যা জনা উচ্যন্তে। রুশমা ঋণঞ্চরনাষ্ম: রাজ্ঞ: কিঙ্করা:। সায়ণ। রুশম কোন জনপদ, ঋণঞ্চয় রাজার রাজ্য কোথায় ছিল, সে বিষ”েয় সায়ণ কিছু বলেন নি।
২। মূলে অষস্ময়: আছে। সায়ণ তার অর্থ হিরুষ্ময় করেছেন। কলস লৌহের হোয়াই সম্ভব।

HYMN XXX. Indra.

1. WHERE is that Hero? Who hath looked on Indra borne on light-rolling car by Tawny Coursers,
Who, Thunderer, seeks with wealth the Soma-presser, and to his house goes, much-invoked, to aid him?
2 I have beheld his strong and secret dwelling, longing have sought the Founder’s habitation.
I asked of others, and they said in answer, May we, awakened men, attain to Indra.
3 We will tell, Indra, when we pour libation, what mighty deeds thou hast performed to please us.
Let him who knows not learn, who knows them listen: hither rides Maghavan with all his army.
4 Indra, when born, thou madest firm thy spirit: alone thou seekest war to fight with many.
With might thou clavest e’en the rock asunder, and foundest out the stable of the Milch-kine.
5 When thou wast born supremest at a distance, bearing a name renowned in far-off regions,
Since then e’en Gods have been afraid of Indra: he conquered all the floods which served the Dāsa.
6 These blissful Maruts sing their psalm to praise thee, and pour to thee libation of the Soma.
Indra with wondrous powers subdued the Dragon, the guileful lurker who beset the waters.
7 Thou, Maghavan, from the first didst scatter foemen, speeding, while joying in the milk, the Giver.
There, seeking man’s prosperity, thou torest away the head of Namuci the Dāsa.
8 Pounding the head of Namuci the Dāsa, me, too thou madest thine associate, Indra!
Yea, and the rolling stone that is in heaven both worlds, as on a car, brought to the Maruts.
9 Women for weapons hath the Dāsa taken, What injury can his feeble armies To me?
Well he distinguished his two different voices, and Indra then advanced to fight the Dasyu.
10 Divided from their calves the Cows went lowing around, on every side, hither and thither.
These Indra re-united with his helpers, what time the well-pressed Soma made him joyful.
11 What time the Somas mixed by Babhru cheered him, loud the Steer bellowed in his habitations.
So Indra drank thereof, the Fort-destroyer, and gave him guerdon, in return, of milch-kine.
12 This good deed have the Rusamas done, Agni! that they have granted me four thousand cattle.
We have received Rnancaya’s wealth, of heroes the most heroic, which was freely offered.
13 The Rusamas, O Agni, sent me homeward with fair adornment and with kine in thousands.
The strong libations have made Indra joyful, when night, whose course was ending, changed to morning.
14 Night, well-nigh ended, at Rnancaya’s coming, King of the Rusamas, was changed to morning.
Like a strong courser, fleet of foot, urged onward, Babhru hath gained four thousand as his guerdon.
15 We have received four thousand head of cattle presented by the Rusamas, O Agni.
And we, the singers, have received the caldron of metal which was heated for Pravargya.

Rig Veda Book 5 Hymn 30
कव सय वीरः को अपश्यद इन्द्रं सुखरथम ईयमानं हरिभ्याम |
यो राया वज्री सुतसोमम इछन तद ओको गन्ता पुरुहूत ऊती ||
अवाचचक्षम पदम अस्य सस्वर उग्रं निधातुर अन्व आयम इछन |
अप्र्छम अन्यां उत ते म आहुर इन्द्रं नरो बुबुधाना अशेम ||
पर नु वयं सुते या ते कर्तानीन्द्र बरवाम यानि नो जुजोषः |
वेदद अविद्वाञ छर्णवच च विद्वान वहते ऽयम मघवा सर्वसेनः ||
सथिरम मनश चक्र्षे जात इन्द्र वेषीद एको युधये भूयसश चित |
अश्मानं चिच छवसा दिद्युतो वि विदो गवाम ऊर्वम उस्रियाणाम ||
परो यत तवम परम आजनिष्ठाः परावति शरुत्यं नाम बिभ्रत |
अतश चिद इन्द्राद अभयन्त देवा विश्वा अपो अजयद दासपत्नीः ||
तुभ्येद एते मरुतः सुशेवा अर्चन्त्य अर्कं सुन्वन्त्य अन्धः |
अहिम ओहानम अप आशयानम पर मायाभिर मायिनं सक्षद इन्द्रः ||
वि षू मर्धो जनुषा दानम इन्वन्न अहन गवा मघवन संचकानः |
अत्रा दासस्य नमुचेः शिरो यद अवर्तयो मनवे गातुम इछन ||
युजं हि माम अक्र्था आद इद इन्द्र शिरो दासस्य नमुचेर मथायन |
अश्मानं चित सवर्यं वर्तमानम पर चक्रियेव रोदसी मरुद्भ्यः ||
सत्रियो हि दास आयुधानि चक्रे किम मा करन्न अबला अस्य सेनाः |
अन्तर हय अख्यद उभे अस्य धेने अथोप परैद युधये दस्युम इन्द्रः ||
सम अत्र गावो ऽभितो ऽनवन्तेहेह वत्सैर वियुता यद आसन |
सं ता इन्द्रो अस्र्जद अस्य शाकैर यद ईं सोमासः सुषुता अमन्दन ||
यद ईं सोमा बभ्रुधूता अमन्दन्न अरोरवीद वर्षभः सादनेषु |
पुरंदरः पपिवां इन्द्रो अस्य पुनर गवाम अददाद उस्रियाणाम ||
भद्रम इदं रुशमा अग्ने अक्रन गवां चत्वारि ददतः सहस्रा |
रणंचयस्य परयता मघानि परत्य अग्रभीष्म नर्तमस्य नर्णाम ||
सुपेशसम माव सर्जन्त्य अस्तं गवां सहस्रै रुशमासो अग्ने |
तीव्रा इन्द्रम अममन्दुः सुतासो ऽकतोर वयुष्टौ परितक्म्यायाः ||
औछत सा रात्री परितक्म्या यां रणंचये राजनि रुशमानाम |
अत्यो न वाजी रघुर अज्यमानो बभ्रुश चत्वार्य असनत सहस्रा ||
चतुःसहस्रं गव्यस्य पश्वः परत्य अग्रभीष्म रुशमेष्व अग्ने |
घर्मश चित तप्तः परव्र्जे य आसीद अयस्मयस तं व आदाम विप्राः ||

kva sya vīraḥ ko apaśyad indraṃ sukharatham īyamānaṃ haribhyām |
yo rāyā vajrī sutasomam ichan tad oko ghantā puruhūta ūtī ||
avācacakṣam padam asya sasvar ughraṃ nidhātur anv āyam ichan |
apṛcham anyāṃ uta te ma āhur indraṃ naro bubudhānā aśema ||
pra nu vayaṃ sute yā te kṛtānīndra bravāma yāni no jujoṣaḥ |
vedad avidvāñ chṛṇavac ca vidvān vahate ‘yam maghavā sarvasenaḥ ||
sthiram manaś cakṛṣe jāta indra veṣīd eko yudhaye bhūyasaś cit |
aśmānaṃ cic chavasā didyuto vi vido ghavām ūrvam usriyāṇām ||
paro yat tvam parama ājaniṣṭhāḥ parāvati śrutyaṃ nāma bibhrat |
ataś cid indrād abhayanta devā viśvā apo ajayad dāsapatnīḥ ||
tubhyed ete marutaḥ suśevā arcanty arkaṃ sunvanty andhaḥ |
ahim ohānam apa āśayānam pra māyābhir māyinaṃ sakṣad indraḥ ||
vi ṣū mṛdho januṣā dānam invann ahan ghavā maghavan saṃcakānaḥ |
atrā dāsasya namuceḥ śiro yad avartayo manave ghātum ichan ||
yujaṃ hi mām akṛthā ād id indra śiro dāsasya namucer mathāyan |
aśmānaṃ cit svaryaṃ vartamānam pra cakriyeva rodasī marudbhyaḥ ||
striyo hi dāsa āyudhāni cakre kim mā karann abalā asya senāḥ |
antar hy akhyad ubhe asya dhene athopa praid yudhaye dasyum indraḥ ||
sam atra ghāvo ‘bhito ‘navanteheha vatsair viyutā yad āsan |
saṃ tā indro asṛjad asya śākair yad īṃ somāsaḥ suṣutā amandan ||
yad īṃ somā babhrudhūtā amandann aroravīd vṛṣabhaḥ sādaneṣu |
puraṃdaraḥ papivāṃ indro asya punar ghavām adadād usriyāṇām ||
bhadram idaṃ ruśamā aghne akran ghavāṃ catvāri dadataḥ sahasrā |
ṛṇaṃcayasya prayatā maghāni praty aghrabhīṣma nṛtamasya nṛṇām ||
supeśasam māva sṛjanty astaṃ ghavāṃ sahasrai ruśamāso aghne |
tīvrā indram amamanduḥ sutāso ‘ktor vyuṣṭau paritakmyāyāḥ ||
auchat sā rātrī paritakmyā yāṃ ṛṇaṃcaye rājani ruśamānām |
atyo na vājī raghur ajyamāno babhruś catvāry asanat sahasrā ||
catuḥsahasraṃ ghavyasya paśvaḥ praty aghrabhīṣma ruśameṣv aghne |
gharmaś cit taptaḥ pravṛje ya āsīd ayasmayas taṃ v ādāma viprāḥ ||